Máme novou bojovku: péče o vejce.
Každý ráno chce Danda vyndat z ledničky vajíčko (jež následně v nestřeženém okamžiku měním z bezpečnostních důvodů za exemplář natvrdo). A pak ho pusinkuje, hladí, zahřívá, naslouchá, jestli už se neklube. Nosí ho všude s sebou, na wc ho odkládá něžně na podlahu do spáry ve dlaždičkách, v pokojíčku má své místo na polštářku, při večerním koupání vejce trůní v bačkůrce.
Pokud nedejbože dojde k vaječnému úrazu (odchlíplá skořápka), nastupuje speciální operační jednotka „matka- nůžky-izolepa“ a hojíme rány.
Asi se trochu začínám děsit velikonočních svátků.
Mimochodem, můj inteligenční kvocient je stále níž, termíny „natvrdo a velikonoční“ jsem byla nucena googlit a následně jsem radši poslala sms ségře 🙁
A další mimochodem, můj kvocient zjevu je ještě o víc níž, Dandula měl ráno cestu kolem koupelny, kde jsem si pracně plácala na víčka stíny a pravil: „Co to bude, mami? Třeba bubák?“

nasdílej to, ať se svět dozví

2 Comments

  1. Michaela
    26.11.2014 at 19:49 | Permalink

    Připadám si podobně jen s tím rozdílem, že se nemaluju :-). Dneska jsem se přistihla, jak při krmení malého, usazeného do židličky, polykám s ním a každou lžičku doprovázím pohybem vpřed…. připadala jsem si jako idiot sama před sebou 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *